Když jsem byla malá Zoologické zahrady jsem milovala. Milovala jsem procházet se po úzkých chodníčcích mezi zvířátky, na oběd si koupit hranolky a sníst si je na dřevěné lavičce ve tvaru obří želvy. Nikdy mě ani nenapadlo to, že je to něco špatného. Zoo jsem brala jako hotel. Hotel pro zvířátka kde jim je dobře, hotel kde mají to co chtějí. Zoo bylo vlastně i první prostředí kde jsem se učila fotit pod dozorem profesionála.
Teď ale váhám.
Je to opravdu tak jak si to myslí děti? Nebo je to jen další z lží jim podávaná?
Já nevím... Jak to, že to nevím?! Měla bych to vědět! Měla bych mít jasný a jednostranný názor! Ale nemám.
Na jednu stranu co je na zoo špatného? Zvířata mají přístřešek, jídlo, výběh, nehrozí jim nebezpečí, mají dohled veterinářů,.. A lidé se o nich dozvědí něco nového.
Ale na tu druhou stranu.. Co je to za život v kleci? Ano, mají jídlo, ale co to je bez lovení? Bez toho adrenalinu, který prochází lovci i kořisti tělem? Bez pulzující krve a rychlého dechu při volném běhu po nekončícím výběhu?
V zoo jsem nafotila milion fotek. Některé horší, některé lepší. Jen jedna z toho obrovského množství na mě působí zvláštně. Cítila jsem to tak i při pořizování té fotografie?
 |
| (Foceno v zoo Košice) |
Žádné komentáře:
Okomentovat